V neděli, která je vyhrazena Svátku svaté Rodiny – Josefa, Marie a Ježíše – otevřeme evangelium na stránce, která praví: Když uplynulo čtyřicet dní od jeho narození, přinesli rodiče Ježíše do Jeruzaléma, aby s ním předstoupili před Hospodina. (srv. Lk 2,22nn)
Obdobnou zkušenost dělají křesťanští manželé, kterým se dostalo milosti být společně a jeden skrze druhého otcem a matkou, když nesou své dítě do kostela ke křtu. V ten den děkují Bohu za potomka, který je ztělesněním jejich lásky a který bude svou přítomností tuto lásku v budoucnu nejen stále potřebovat, ale také posilovat.
Zároveň si rodiče mohou hned na začátku svého výchovného poslání uvědomit, že dítě, které přijali, nemá menší důstojnost než oni sami. Kořen této důstojnosti netkví nikde jinde než v jedinečném vztahu k Bohu, kterého v Kristově církvi smíme nazývat Otcem. Při křtu dítěte jde o mnoho. Dítě má být navždy zasvěceno Hospodinu (v. 23) a rodiče se zavazují přinášet oběti (v. 24), aby i o jejich synovi či dceři mohlo být jednou řečeno: Je to člověk, kterému z očí kouká naděje, vyniká spravedlností (tj. férovostí), zbožností (tj. ochotou plnit vůli Boží) a Duch Svatý je s ním. (v. 25)
____________________
OTEC TOMÁŠ AKTUÁLNĚ:
Milí přátelé, děkuji a žehnám všem, kteří jste dali přednost slavení Ježíšových narozenin ve společenství církve před nabídkami, které by vás uzavřeli do soukromí. Svět (a my v něm) potřebuje Krista a slavení Vánoc je jednou z možností, jak si to uvědomit. +OT